Island 2/2

Island - část druhá  

13. 6. 2017 - 22. 6. 2017   650km

Po uplynulých dnech, kdy počasí bylo na naší straně, nám mírně narostl hřebínek, a tak jsme si pohrávaly s myšlenkou, že bychom ten Island nakonec mohly i objet. Ale nemá smysl si zde hrát na hrdiny, ještě by se nám to vymstilo. Raději jsme zvolily variantu vrátit se zpět nám již známou trasou. Cestu jsme si zpestřily naší novou, oblíbenou hrou "Schovej se Róze" a hledaly jsme co nejvíce skrytý flek na spaní, což byla v těch lávových polích docela legrace. Naštěstí se lávová drť střídala s lávovými kameny porostlými vysokou vrstvou mechu a za ně se dalo nejen dobře schovat, ale bylo to i prima měkké poleženíčko.

Snesitelné počasí samozřejmě dlouho nevydrželo. Dobře, že jsme si to
objíždění Islandu rozmyslely, to bychom si jinak pěkně nadávaly. Teplota klesla k 10°C, přišlo mrholení a vítr začal vystrkovat růžky. Jen tak tak jsme dojely do městečka Vik, než přišlo opravdové peklo. Fičelo tak silně, že i chůze byla téměř nemožná, mrholení vystřídal vytrvalý déšť a vše zahalila hustá bílá mlha. Rychle jsme se schovaly do kempu a řešily, co dál. Nakonec jsme se rozhodly zůstat, protože v okolí je několik hezkých míst, která jsme chtěly ještě vidět. Ovšem stavění stanu v těchto podmínkách byl pěkný oříšek, dvoje ruce skoro nestačily a k tomu Káťu zfackovala vrchní plachta. Zalezlé v již postaveném stanu jsme si pěkně libovaly, větru se posmívaly a na záchod už radši ani nevylezly. Že jsme postavily stan na nejhorším místě v kempu nám došlo až ráno, kdy pod námi byla díky ďolíku kaluž a voda z ní začala prosakovat k nám dovnitř. To jsme měly za ten posměch. Kolem poledne přestalo pršet, opadla trochu mlha a my mohly konečně pokračovat dál. Čekal nás mys Dyrhólaey, proslulý skalní bránou, čedičovými skalami a černou pláží. I přes stálou přítomnost lehkého oparu nad námi to byla pastva pro oko, technika
měla ovšem jiný názor, takže na fotkách to tolik bohužel nevynikne.

Do odletu zpět do Osla nám zbývalo ještě několik dnů, rozhodly jsme se tedy navštívit národní park Thingvellir, který leží na hranici tektonických desek a zároveň je i významný z historiského hlediska, kdy se tam v letech 930 - 1798 konala valná shromáždění. Tyto sněmy byly pak v roce 1801 zcela zrušeny. Nicméně spolu s vodopádem Gullfoss a gejzírem patří do tzv. golden circle, neboli místům, která by žádný návštěvník neměl vynechat. Nás osobně park příliš neokouzlil, kromě strmých kopců a nekvalitních cest jsme si ničeho významného nevšimly. Stále jsme měly dost času, vydaly jsme se tedy dále na sever, skrz hory. Tohoto rozhodnutí jsme později trochu litovaly. Nekvalitní cesty se změnily v šotolinu, ve které se špatně jelo až naše pozadí naříkala, všude kolem depresivní, černá krajina, a když se do toho přidalo zdejší vyhlášené trio zima - vítr - déšť, chtělo se nám hodit mašli. Nebylo už cesty zpět. Draly jsme se dál, až jsme se dodraly z těch končin zpět do civilizace.
Odměnou nám byl pohled na fjord Borgarfjörđur a ještě krásnější fjord Hvalfjörđur. Skrz druhý jmenovaný fjord vede tunel do Reykjavíku, použít ho smějí pouze auta. My jsme si ho musely celý objet, abychom se do hlavního města taky podívaly.

V porovnání se zbytkem Islandu v Reykjavíku to prostě žije, i když je oproti jiným hlavním městům daleko menší. Jednou z hlavních dominant je nádherný kostel Hallgrímskirkja s obřími varhanami. Ale byl bohužel schován za lešení, protože se právě rekonstruuje. Ve městě je spousta různorodých muzeií, zajímavá koncertní hala Harpa a mnoho dalšího. Nás zaujala termální pláž na břehu Atlantického oceánu, jenž Reykjavík omývá a který je pro koupání díky své nízké teplotě nevhodný. Islanďané využili termálních pramenů a část oceánu si " zahřáli ", takže se v něm mohou v létě cachtat a opravdu se i v těch 11°C cachtali. My jsme pomalu dojely na letiště a s touto ojedinělou, leč drsnou zemí se loučíme. Snad se sem ještě někdy vrátíme, abychom viděly, co jsme nestihly, ale už teď víme, že na kole to nebude 🙂

Pár postřehů z Islandu

Na objetí Islandu na kole bychom doporučily minimálně 4 týdny, počasí je zde nevyzpytatelné a někdy vás uvězní v kempu třeba i na celý den.
Nevíme, od kolika let se tu smí pracovat, ale prodavači u pokladen vypadají, že jsou ještě školou povinní.
Mezi benzínkami jsou obrovské vzdálenosti a tím pádem není možnost jít civilizovaně na toaletu
Nevíme, co Islanďané jedí, ale v obchodech mají velice úzký výběr potravin, z nichž je většina instantní či konzervovaná
* S turisty ze všech koutů světa se zde roztrhl pytel, na pravého vikinga narazíte zřídka
Můžeme potvrdit informaci z průvodce, že Islanďané jsou uzavření a drží si odstup
Kromě rajčat ve sklenících, které jsme díky jejich ceně neměly ani chuť ochutnat, nic nepěstují, za to hojně chovají koně a ovce
Je to opravdu drahá země, pro nás zatím nejdražší
Všude seženete vynikající kafe z termosky
Alkohol prodávají jen ve specializovaných obchodech, kterých jsme nepotkaly mnoho
Pokud se chcete vydat do Duhových hor, či vyšplhat na ledovce, dopředu si zjistěte, jestli je to už přístupné. My jsme kvůli sněhu ostrouhaly mrkev.
Je zde o 2h méně

 Pokud někdo nemůže spát za světla, je dobré si přibalit masku na spaní, protože tu v létě nebývá tma

 

Co se nám líbilo?
K - rozmanitost přírody, včetně vůně už od přistání, výborné kafe

P - skoro pořád bylo na co se dívat

Co se nám nelíbilo?
K - islandské trio

P - nevyzpytatelné počasí

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial