Slovinsko

  1. 7. 2019 – 11. 7. 2019       221,5km

Ve zprávách, jako každé léto, běží informace o ucpaných hraničních přechodech, zejména mezi Slovinskem a Chorvatskem. My jsme si pro přejezd do Slovinska vybraly úplně malinkatý přechod, kde nebyla pomalu ani noha. Celník se spokojil s tím, že jsme z České republiky a bez nahlídnutí do pasů nás pustil dál. No, takhle se nám to líbí.

Nejkrásnější oblastí celého Slovinska jsou bezpochyby Julské alpy, které se nacházejí v Triglavském národním parku. Tuto oblast jsme již před lety navštívily, a tak nás nečekalo nic nového, spíš jsme to pojaly nostalgicky a chtěly si zavzpomínat. Projížděly jsme malými, malebnými vesnicemi, kde se hojně využívá zemědělství a okrajově i přes hlavní město Ljublanu. Ačkoliv jsou v této zemi silnice úzké, nechybí zde široká síť cyklostezek nebo pruhů pro cyklisty na silnici, a tak jsme si jízdu naplno a bezpečně užívaly. Druhý den, jsme po dlouhé době konečně sehnaly červenou čočku a těšily jsme na změnu k večeři. Než jsme dojely do kempu, míjely jsme stánek s čerstvým mlékem, které jsem chtěla ochutnat, a protože ho prodávali pouze po litru, a to by bylo moc jen na ochutnání, koupily jsme si k tomu ještě müsli a měly tak zajištěnou i snídani. Joo, kdybychom jen bývaly tušily, jak to nakonec dopadne. Po zakempování mě Pája uháněla, abych už začala vařit večeři, nemohla se té čočky dočkat. Jenže mně nějak nešel našroubovat vařič na bombu. Po dlouhém zkoumání jsme přišly na to, že je vymletý závit na vařiči. Další kus naší výbavy tak odešel do věčných lovišť, a jako na potvoru takový kousek od domova. Nechaly jsme si zajít chuť na čočku a spokojily se s mlékem a müsli. 

Ve městečku Bled, které leží u stejnojmenného, nádherného jezera, jsme pořídily nový vařič a konečně se normálně najedly. Noc jsme strávily v předraženém kempu u jezera, ale v rámci té nostalgie nám to bylo jedno. Poslední den v této zemi jsme jely podél řeky Sáva, která je krásně modrá a zavedla nás až do městečka Krajnská Gora, nad kterou se rýsují skalnaté vrcholky hor Julských alp. Škoda jen, že nám počasí příliš nepřálo. Do národního parku Triglav pro nás nemělo smysl jezdit, protože jsme ho již viděly, a tak jsme z Krajanské Gory začaly šplhat do kopce, k rakouským hranicím. 

 

Co se nám líbilo?

Úžasná příroda v okolí Triglavského národního parku, síť cyklostezek

Co se nám nelíbilo?

Za ty tři dny jsme nestačily najít nic, co by nám vadilo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial