Itálie – Jižní Tyrolsko

  1. 7. – 21. 7. 2019            282,5km

Jet do těch Dolomit nebo ne? To byla otázka, která nám běžela neustále hlavou. Kdybychom je objížděly, bylo by to snadné, kdybychom do nich jely, asi by to hodně bolelo. Nechaly jsme rozhodnout počasí, protože jet do hor v dešti ztrácí kouzlo. Předpověď hlásila slunečno, bylo tedy rozhodnuto. 

Po Drávské cyklostezce jsme dojely až do Dobbiaca, kde jsme se odpojily a zamířily do srdce Dolomit, do městečka Cortina d‘ Ampezzo. Jely jsme po šotolinové stezce, obklopené špičatými horami snad ze všech stran, míjely jsme průzračná jezera Dobbiaco, Landro a Negro, byla to pro nás velká změna oproti předcházejícím zemím. 

Do Cortiny to však byla ještě hračka, ale z ní se už muselo jet přes horská sedla, která byla více jak 2000m vysoká. Pořádně jsme se na to vyspaly a plné očekávání i strachu jsme vyrazily do hor. Bály jsme se, že stoupání bude příliš prudké, což s plně naloženými koly prostě není dobré, ale nakonec to až tak zlé nebylo. Po chvíli jsme začaly dohánět skupinku Němců na horských kolech, a když jsme je předjížděly, zaslechly poznámku typu, že jedeme na elektrokolech. Je pravda, že už od Rakouska potkáváme mnoho elektrokol, jezdí na nich mladí i staří, s podporou i na rovinkách, ale my žádný motor kromě vlastních nohou nemáme a ani nechceme. V Dolomitech se také jezdí nejtěžší etapy závodu silničních kol Giro d‘ Italia a celá oblast je mezi silničkáři velmi oblíbená, proto nebylo divu, že nás každou chvíli nějaký ten galuskář předjel, i když mu to dalo trochu zabrat.  Převýšení 1000m jsme na 15km zdolaly za necelé dvě hodinky, a pak jsme si už plně užívaly pocit malého vítězství v sedle Falzarego, protože jsme poprvé překonaly hranici 2000m n. m. Na sjezd jsme si musely obléct mikiny i větrovky, protože byla ukrutná zima. Nohy jsme měly lehce unavené, ale potřebovaly jsme zdolat ještě jedno, o trochu výše položené sedlo Pordoi, protože až za ním se nacházel nejbližší kemp. Do kopce jsme to už tolik nehnaly, jely jsme si v klídečku a kochaly se horami a serpentinami pod námi. Druhé malé vítězství bylo za námi a my se cítily naprosto a šťastné! V kempu jsme odpadly ještě před setměním a spaly jako zabité.

Co se nám líbilo?

Krása Dolomit, průzračná jezera, síť cyklostezek, levné víno

Co se nám nelíbilo?

Vcelku nic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial